Obsah
Zámecký park v Raduni, původně se rozkládající na téměř 28 ha, náleží svými kompozičními a dendrologickými kvalitami k nejvýznačnějším přírodně-krajinářským areálům severomoravského regionu.
Počátky stávajícího zámeckého parku mají svůj původ v travnatých plochách, původně založených a udržovaných v nejbližším okolí zámku a doplňovaných časem vzácnými dřevinami i drobnými stavbami. Po zrušení velkých ovocných sadů byla také jejich plocha zakomponována do nově vznikajícího přírodně-krajinářského parku, navíc v souladu s dobovou módou doprovázeného soustavou aranžovaných zahrad, situovaných mezi nově postavenou zámeckou oranžerii a fíkovnu s ananasovnou.
Velký význam pro kompoziční gradaci zámeckého parku měl potok Raduňka, regulovaný do romantických meandrů, dramatických bystřin a tajenných tůněk, a soustava chovných rybníků. Ten nejblíže k zámku, Vrchní, byl podle orientální módy doplněn na konci 19. století o umělé mechové ostrůvky se subtilními můstky a malebnou vegatací. Takovéto cílené využití přírodních vodních ploch a toků je v regionu krajinářsky ojedinělé a mistrovsky kompozičně ztvárněné.
Zhruba od poloviny 19. století se charakter raduňských okrasných zahrad měnil. Vytratily se obě spodní květnice a jejich místo zaujal nový ovocný sad a užitná zahrada, zásobující zámeckou kuchyni.
V roce 1947 připadl park Státním statkům Praha, později MNV v Raduni. Jeho největší díl obhospodařovalo Jednotné zemědělské družstvo v Opavě a Okresní meliorační správa (tok Raduňky); část pozemků měl v pronájmu raduňský Svaz chovatelů, Svazarm a Tělovýchovná jednota; rybníky spravoval Rybářský svaz. V roce 1979 přešel spolu se zámkem pod OSSPPOP Opava; na jeho území však spoluhospodařila i nadále více než dvacítka nájemců.
Od 1. ledna 2003 jej spravuje Národní památkový ústav, územně odborné pracoviště v Ostravě.
Údržba a regenerace zámeckého parku byla po léta zanedbávána. Na hlavních travnatých plochách parku byly pěstovány brambory, řepka a obilí, později byly osety lučními směskami. Park zaplavily náletové stromy a křoviny, které negovaly původní rozvrh parku; zcela byl narušen historický systém stezek a pěšinek. Nejbližší rybníky Kameník a Vrchní byly užívány k extenzivnímu chovu ryb; na hranici havárie se ocitl tok Raduňky.
Zejména z těchto důvodů bylo v posledním čtvrtstoletí provedeno naléhavé ozdravění stromové a křovinné vegetace a kultivovány travnaté plochy; v parku je prováděna běžná údržba. Díky Zemědělské vodohospodářské správě, povodí Odry, je v současné době dokončována rozsáhlá revitalizace toku Raduňky.
V roce 2010 byla dokončena formulace architektonické koncepce obnovy a zpracována potřebná technická dokumentace k celkové revitalizaci zámeckého parku. Prezentační záměr jeho rekonstrukce sleduje nejen jeho rehabilitaci jako přírodně-krajinářského celku výjimečného nadregionálního významu, tvořícího se zámkem harmonický celek a rezonujícího s nároky na kvalitu životního stylu a prostředí 19. století, ale také jako význačné relaxačně-rekreačně-sportovní lokality a místa pro pořádání regulovaných společensko-kulturních akcí.
V roce 2005 převzal Národní památkový ústav z rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do své správy rybník Vrchní v těsné blízkosti zámku.
Příprava celkové revitalizace tohoto vodního díla včetně rekonstrukce všech konstrukcí a prvků je pro letošní rok stěžejním NPÚ Ostrava a správy zámku Raduň.
.
PhDr. Eva Kolářová, správce státního zámku Raduň
![Rezervace.npu.cz - [nové okno]](data/editor/mini7cs.jpg?gcm_date=1210447757)
